close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Zisti kto si a rob to úmyselne.

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Bilance sedmileté asymetrické války proti terorismu

13. září 2008 v 15:52 | afinabul |  Ponerológia
Jeden saudský fanatik dal dohromady ideologický koncept, který ukončil monopolární svět vítěze studené války a zničil s minimálními náklady a minimálními ztrátami na životech úsilí celého euroatlantického společenství za padesát let. A ještě na tom on i jemu oddaní vydělali na burze. 11. září 2001 je přelomové datum, kdy USA prohrály na půl století dopředu svou pozici ve světě, těžce budovanou od druhé světové války. Svět míru se za sedm let vzdálil víc, než kdy jindy. Po asymetrickém teroristickém útoku na symboly americké ekonomické i technologické dominance několika šílenci (s vydatnou pomocí amerických špiónů) zahájila Amerika protiofenzívu - nesmiřitelnou válku údajně proti terorismu. Kdekoliv, včetně vlastního území. Tak byly alespoň deklarovány útoky na Irák i Afghánistán. Všichni ji záhy pochopili jako válku o suroviny, jako válku o ropu. Čeho dosáhla "supervelmoc" v těchto bojích za sedm let? Ničeho. Ani ropy nemá víc, její cena prudce stoupla a Američané se narozdíl od felláhů nenaučili nikdy jezdit na velbloudech. Za barel ropy nedávno platili už skoro 150 dolarů. Ten dolar klesl na polovinu hodnoty. Z kolébky demokracie a liberalismu se stala zemí fanatismu a drakonických policejních opatření. Ekonomicky je v ruinách. Politicky je polarizovaná víc než kdy v historii.
Na základě falešných důkazů a křivých obvinění rozvrátila křehkou mocenskou rovnováhu v zemích Perské říše i v Asii. Pokusila se destabilizovat Evropu. Přikázala zabít iráckého prezidenta Saddáma Hussejna a domnívala se, že sejde z očí, sejde z mysli. Nestalo se. Občanská válka se v Iráku prolíná s válkou proti terorismu a válkou proti okupantům. Válka v Afghánistánu nemá konce a proti americké koalici se vzedmula vlna lidového odporu už i v sousedních zemích, včetně jaderného Pákistánu.
Americe to nestačí a chce rozvrátit i Rusko.
Ruční zbraně a improvizované podomácky vyrobené výbušniny přitom vítězí v této horské válce Džihádu proti miliardám dolarů z vojenského rozpočtu kdysi nejmocnější země světa. Chirurgicky přesné bomby drtí většinou jen skály nebo domky domorodců. Válka proti stínům se vyhrát nedá a toto je válka proti vlastnímu strachu, strachu z vlastního zvráceně převráceného obrazu v zrcadle.
Z věrných loutkových vlád jsou trosky, kam až oko dohlédne. Padl Mušarraf. Loutková vláda v Afghánistánu nekontroluje ani hlavní město. Tisíce kilometrů čtverečních ovládají bojovníci Al-Kajdy či "svatí mužové" Talibanu. V Izraeli jsou palestiské separatistické tendence nepřehlédnutelné a mír v nedohlednu. Desítky zemí s muslimským obyvatelstvem se potýká s vnitřním politicko-islamistickým radikalismem. Evropa neví, kdo patří k těm dobrým a kdo ke zlým. Imigranti zakládají komunity s vlastními zákony a nenávidí hostitelské země. Prostor demokracie a liberalismu se omezil jen na virtuální spekulace nadnárodních korporací.
Čína už deset let ekonomiky roste a neví, co s dolary. Rusko po likvidaci několika ropných oligarchů se nestalo euroatlantickou kolonií, ale také roste opět v neopominutelnou velmoc. O své místo se hlásí nejlidnatější země světa, Indie. Jižní Amerika se vymaňuje z područí USA a namísto teroru fašistických vlád a s nimi operujících Contras vládnou zemím radikálně levicoví, legitimně volení vládci, kteří se inspirují u Castra. Kupují strategické zbraně v Rusku a hodlají žít i bez USA. Commandante Fidel stále nechce umřít a z Kuby se stále nechce stát ráj pro americký gamblerský a sexuálně turistický průmysl.
Jaký je tedy rozdíl mezi rokem 2001 a rokem 2008? Zatímco před 11. zářím měl Usáma bin Ládin několik set militantů, dnes jsou to miliony lidí, nenávidící křižácké Šejtány a schopní umírat pro Alláha jediného, slitovného. Zatímco před 11. zářím vládl v Iráku rigidně socialistický, nicméně sekulární polovojenský režim, dnes usilují o vládu nad ropnými nalezišti navzájem znepřátelené náboženské frakce. Je jediná věc, na které se shodnou všichni: Ami, go home.
Zatímco v roce 2001 Kavkaz nepředstavoval problém pro Evropu ani USA, dnes je kavkazský národně osvobozenecký islamismus stejným nebezpečím jako afghánští mudžáheddíni. Albánští narkobaroni v Kosovu dostali svůj vlastní stát a diplomatické krytí pro obchod s drogami v 45 zemích, které uznaly doteď Kosovo a umožnily tak činnost ambasád. Balkán má být polknut Evropskou unií, aniž kdo ví, jestli se z toho neudusíme. Křesťanské Srby ponížila křesťansko liberální Evropa proto, že lpí na historii a jejich symbolech. Sekulární, až socialistické politiky v Turecku, které je členem NATO, postupně nahrazují muslimští nacionalisté. Kypr je stále rozdělen, stejně jako Izrael. V Evropě bují neonacismus a pro římského starostu nebyli ti Mussoliniho fašisté zas tak špatní... Má mezi nimi dost přátel dodnes.
Zpochybňujeme sociální spravedlnost, společenskou soudržnost i toleranci vůči menšinám agresivními výroky i populistickými segregačními akcemi. Přitom chceme ve jménu svobodného pohybu myšlenek, zboží, kapitálu i osob otevírat hranice kdekomu. Nevíme proč a nevíme, jaké to bude mít důsledky. Nestaráme se o výchovu dětí, likvidujeme klid a ekonomickou stabilitu rodin i celé společnosti. Ale stále chceme vést svět pod ideály, které už jsou dávno prázdné. Volnost, rovnost a bratrství nahradilo sobectví, individualismus a chamtivost. Jakou civilizaci jsme to začali v uplynulých osmi letech budovat?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.