Zisti kto si a rob to úmyselne.

Židé za holocaustu umírali kvůli sionistickému rabínovi Stephenu Wiseovi

10. května 2010 v 9:45 | afinabul |  Bratia
Starší rabi Efrajim Kestenbaum, syn rabiho Davida Kestenbauma, který se během holocaustu snažil zachraňovat Židy, nedávno poprvé veřejně promluvil o skandálních činech vedení amerického Židovstva za druhé světové války.

Rabi Kestenbaum promluvil v mosdot (ústavu) HaRava Aharona Soloveičika před davem shromážděným k uctění památky Jom HaŠoa (Den vzpomínky na holocaust, který se připomíná 27. nisanu hebrejského kalendáře - pozn. překl.) v Ramat Bejt Šemeš (město poblíž Jeruzaléma - pozn. překl.). Mluvil o svých vědomostech a zkušenostech týkajících se postojů vedení amerického Židovstva za holocaustu.
Potvrdil starší zprávy o zločinech reformního rabína Stephena Wisea, který byl v letech holocaustu nejmocnějším židovským vůdcem v Americe. Rabi Kestenbaum poskytl asi nejpádnější důkaz o Wiseových proradných činech. Prohlásil, že Wise několikrát telefonoval jeho otci rabimu Davidu Kestenbaumovi a říkal mu, že by měl přestat naléhat na vládu USA kvůli záchraně evropských Židů. Jednou prý Wise Efrajima Kestenbauma požádal: "Řekněte svému otci, že musí být Američanem a nebojovat za evropské Židy. Musíte být především Američany."
Přitom Wise veřejně prohlašoval: "Jsem vůdcem Židů v Americe". Byl také hlavním představitelem amerického sionismu, založil newyorskou Federaci sionistických společností (Federation of Zionist Societies), a byl i vůdčí osobností při založení celostátní Federace amerických sionistů (Federation of American Zionists; do roku 1904 byl jejím čestným tajemníkem a spolupracovníkem Theodora Herzla). Na II. sionistickém kongresu v Basileji r. 1898 byl delegátem a tajemníkem pro anglicky mluvící země.
Wiseho podpora politického sionismu byla pro reformní judaismus, k němuž se hlásil, velmi netypická, protože tento druh judaismu byl v té době rozhodně nesionistický.
Wise společně s Louisem Brandeisem, Felixem Frankfurterem a dalšími položil základy demokraticky volené celostátní organizace "fanaticky sionistických" Židů, "aby reprezentovala Židy jako skupinu a ne jako jednotlivce". Za druhé světové války byl Wise zvolen spolupředsedou Americké sionistické mimořádné rady (American Zionist Emergency Council), předchůdce AIPAC.
Rabi Efrajim Kestenbaum byl se svým otcem v Bílém domě, kde žádali prezidenta Roosevelta, aby zastavil plány maďarského vůdce Horthyho na deportaci maďarských Židů do rukou nacistů. Za přítomnosti obou Kestenbaumů Roosevelt přikázal svému asistentu Kellymu, aby Horthymu zaslal poselství, že "pokud deportuje jediného maďarského Žida do Osvětimi, vyšlu své bombardéry na Budapešť a další maďarská města a vymažu je z mapy. ... Doufám, že při tom Horthy zahyne."
Za několik dní se rabi Kestenbaum dozvěděl, že Horthy své rozhodnutí zrušil. Jak je známo, v další fázi války bylo povražděno na 600 000 maďarských Židů. Kestenbaum tvrdí, že kdyby se Wise nepostavil proti, Roosevelt pro záchranu Židů před plynovými komorami učinil mnohem více.
Moshe Shonfeld ve své knize Oběti holocaustu žalují (Holocaust Victims Accuse) tvrdí, že Wise zabránil odeslání potravinových balíčků do Polska z obavy, že by to Spojenci mohli považovat za poskytování pomoci nepříteli. Stejné obvinění vyslovil i historik Saul Friedlander: "Na jaře 1941 se rabi Wise rozhodl uvalit úplné embargo na veškerou pomoc Židům v okupovaných zemích. Učinil tak v souladu s hospodářským bojkotem vyhlášeným americkou vládou vůči silám Osy (jakoby potravinové balíčky byly přímou či nepřímou pomocí nepříteli) ... Zástupcům Světového židovského kongresu v Evropě byly dány striktní příkazy, aby okamžitě zastavili veškeré zásilky balíčků do ghett, a to navzdory faktu, že všechny dodávky směřovaly k Židovskému svépomocnému sdružení ve Varšavě. ,Všechny operace s Polskem a přes Polsko musí okamžitě přestat', telefonoval Wise delegátům kongresu v Londýně a Ženevě, ,a ihned znamená anglicky IHNED a ne v budoucnu'".
Autoři David Wyman a Rafael Medoff ve své knize Rasa proti smrti: Peter Bergson, Amerika a holocaust (A Race Against Death: Peter Bergson, America, and the Holocaust) obvinili Wiseho i z toho, že rozložil vedení, což bránilo záchranným pokusům dalších lidí. Obviňují ho rovněž, že poradil prezidentu Rooseveltovi, aby odmítl setkání se 400 ortodoxními rabíny, kteří roku 1943 pochodovali Washingtonem, a že se snažil umlčet vysílání "Nikdy nezemřeme" (We Will Never Die, dramatické představení složené americkými Židy z roku 1943 - pozn. překl.), které chtělo upozornit na masakr evropských Židů.
Wiseho blokování záchranných pokusů v době holocaustu nebylo mezi židovskými vůdci ojedinělé. Ironií je, že si dnešní sionisté vyhradili den na truchlení za holocaust, a že holocaust používají jako hlavní argument pro nutnost existence židovského státu.


Vzpomínání na holocaust je spásou izraelské propagandy

Izraelští pohlaváři zaútočili před svítáním na široké frontě. Prezident v Německu, premiér s obřím doprovodem v Polsku, ministr zahraničí v Maďarsku, jeho náměstek na Slovensku, ministr kultury ve Francii, ministr informací v OSN a dokonce i drúzský poslanec bloku Likud Ayoob Kara v Itálii. Ti všichni vyrazili do světa, aby pronášeli květnaté proslovy o holocaustu.
Včera byl Den památky holocaustu a izraelská public relations mašinerie se tak nezachovala už roky. Načasování této snahy - ještě nikdy nebylo tolik izraelských ministrů po celém světě najednou - není náhodné: Když svět mluví o Goldstonově zprávě, my mluvíme o holocaustu, jako bychom tím mohli napravit svůj dojem. Když svět mluví o okupaci, my mluvíme o Íránu, jako bychom chtěli, aby svět zapomněl.
Moc to ale nepomůže. Mezinárodní Den památky holocaustu uplynul, projevy budou brzy zapomenuty a zůstane jen depresivní každodenní realita. A Izrael z ní ani s touto mamutí PR kampaní nevyjde dobře.
Těsně před svým odjezdem do Polska promluvil premiér Benjamin Netanjahu v Jad Vašem. "Na světě je zlo," prohlásil. "Zlo musí být vymýceno už od samého počátku." Někteří lidé se "pokoušejí zakrývat pravdu." Ušlechtilá slova pronášená člověkem, který pouhý den předtím, takřka jedním dechem, pronášel zcela jiná slova, slova skutečného zla, zla, které je třeba vymýtit hned v zárodku, zla, které se Izrael snaží skrýt.
Netanjahu mluvil o nové "imigrační politice", která je zlem přímo prolezlá. Zlomyslně hodil do jednoho pytle zahraniční dělníky a zbídačené uprchlíky a varoval, že to oni všichni ohrožují Izrael, snižují naše mzdy, podkopávají naši bezpečnost, přinášejí do země drogy a mění Izrael v zemi třetího světa. Fanaticky podpořil svého rasistického ministra vnitra Eli Jišaje, který přistěhovalce označuje za roznašeče chorob jako jsou žloutenka, tuberkulóza, AIDS a bůh ví co ještě.
Žádný projev o holocaustu nedokáže zastřít tato slova nenávisti a hanobení vůči imigrantům. Žádný projev o holocaustu nedokáže vymazat xenofobii, která v Izrael zvedá hlavu, a to nejen na extrémní pravici, jak tomu je v Evropě, ale i v řadách samotné vlády.
Máme premiéra, který mluví o zlu, ale buduje zdi, které mají zabránit válečným uprchlíkům zaklepat na bránu Izraele. Premiéra, který mluví o zlu, ale nese podíl na zločinu už čtvrtý rok trvající blokády Gazy, jejíž 1,5 milionu obyvatel živoří v hanebných podmínkách. Premiéra země, jejíž osadníci pořádají pogromy proti nevinným Palestincům, proti čemuž stát prakticky nezasahuje.
Je to premiér státu, který zatýká stovky levicových demonstrantů protestujících proti nespravedlivé okupaci a válce proti Gaze, zatímco dává hromadné amnestie pravičákům, kteří protestují proti usmíření. Ve svém projevu Netanjahu přirovnal nacistické Německo k fundamentalistickému Íránu, což přitom není nic než laciná propaganda. Mluvil o "degradaci holocaustu". Írán ale není Německo, Ahmadínežád není Hitler a klást mezi ně rovnítko je neméně falešné, jako přirovnávání izraelských vojáků k těm nacistickým.
Holocaust nesmí být zapomenut a není potřeba srovnávat ho s čímkoli jiným. Izrael se musí snažit, aby tato vzpomínka žila dál, přitom tak ale musí činit s rukama očištěnýma od veškerého zla, které činí sám. A nesmí přitom vyvolávat podezření, že se cynicky snaží zneužívat vzpomínku na holocaust k tomu, aby vymazal z povědomí své vlastní činy. To se ale bohužel neděje.
Jak krásné by bylo, kdyby si u příležitosti Dne památky holocaustu Izrael udělal čas a zhodnotil své vlastní činy, podíval se sám na sebe a zeptal se, například, proč antisemitismus ve světě posílil zrovna v loňském roce, v roce, kdy jsme házeli bomby s bílým fosforem na Gazu. Jak krásné by bylo, kdyby u příležitosti Dne památky holocaustu Netanjahu ohlásil novou politiku integrace uprchlíků namísto jejich vyhánění, nebo třeba zrušení blokády Gazy.
Tisíce projevů proti antisemitismu nedokážou uhasit plameny zapálené operací Lité olovo, plameny, které ohrožují nejen Izrael, ale celý židovský svět. Do té doby, dokud bude Gaza blokována a Izrael se bude dál utápět ve své xenofobii, budou projevy o holocaustu neupřímné. Dokud bude zlo vládnout v Izraeli, ani svět, ale ani my nebudeme s to akceptovat naše kázání světu, i kdyby si je zasloužil.

Holokaustová daňová úľava

Úvaha anti-sionistu Gilada Atzmona.
Požadovať od Židov aby platili dane je anti-semitská praktika. Po holokauste a 2000 rokoch židovského utrpenia by sme mali akceptovať, že Židia majú právo ukryť nejaké peniaze pred daňovým úradom. Len pre prípad, že by sa hrôzy opakovali.
BBC oznámila (http://news.bbc.co.uk/2/hi/business/8641371.stm), že americký výrobca hodiniek argumentoval pred americkým súdom, že "ukryl 10 miliónov dolárov nielen na švajčiarskom bankovom účte pre svoje "správanie prežitia" naučené z holokaustu". 65-ročný výrobca hodiniek Jack Barouh, argumentoval takto v prospech svojho činu, keďže ten bol motivovaný jeho "strachom Žida z perzekúcie a náhlej straty".
Naozaj s 10 miliónmi dolárov môže Barouh ledva prežiť. Mohol si napríklad najať súkromné lietadlo, ktoré by ho odviezlo kdekoľvek na svete, mohol sídliť v 5 hviezdičkovom hoteli v najkrajších prímorských rezortoch.
V skutočnosti židovský obchodník nie je vôbec zlodej a podvodník, len trpí svojím jedinečne uznaným Židovským mentálnym stavom. Podľa Barouhovho lekára sa tu stretávame s mentalitou typu "starecká chamtivosť", tak často nachádzaná u preživších holokaustu a ich rodín.
Zjavne sa ale vzťahy Ameriky a Izraela rapídne zhoršujú! Ako inak by mohol povedať americký žalobca Jeffrey Neiman, že obrana holokaustom nie je ospravedlnenie: "nedáva to obžalovanému povolenie porušovať zákon. Daňový podvod je daňový podvod". Uvažujem, že pán Neiman je príkladná ukážka "nového anti-semitizmu". Miesto toho aby ho volal podvodníkom, žalobca mal zvýrazniť potrebu pre "špeciálne holokaustové úľavy pre Židov, a iba Židov".
Verím, že Židia sa musia zjednotit a bojovať proti náhlej zmene a rastúceho odmietanie holokaustu. Navrhujem aby múzeá holokaustu venovali jednu zo svojich mnohých miestností pre trpiacich "stareckej chamtivosti". Môžu taktiež monitorovať Madoffov (Žid ktorý spreneveril 50 miliard dolárov vkladateľov - pozn. prekl.) len preto, aby sa Eli Wiesel (najznámejší údajný preživší holokaustu, vkladateľ do Madoffovho podniku - pozn. prekl.) nestal znovu obeťou pyramídovej hry.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.