Zisti kto si a rob to úmyselne.

Obamova válka proti „nepřátelským“ informačním zdrojům

27. června 2010 v 1:08 | afinabul |  Ponerológia
Asi drtivá většina z nás definitivně zjistila, že se Obamova administrativa od té předešlé a velice nepopulární administrativy diametrálně neliší a v zahraničí lehce navazuje na Bushovu politiku, jak třeba předpověděla bývalá ministryně zahraničí Spojených států Condoleezza Riceová. Nemíním zde tuto řadu přinejmenším negativních skutků uvádět, i když se o nich v zahraničí ani u nás moc nepíše. Jedno z nových "bezpečnostních" opatření současné americké vlády se ovšem týká životů samotných Američanů. Washington podle něj totiž může autorizovat CIA k zavraždění amerického občana, pokud tento bude podezřelý z plánování teroristických aktivit proti Spojeným státům.

Rovněž postoj Obamovy vlády k nezávislým informačním zdrojům je nyní nadmíru tvrdý, možná snad proto, že se na světlo dostávají také utajené vládní a armádní dokumenty, jejichž uveřejnění se prakticky rovná přiznání zločince ke svým zločinům. Lze říct, že jde přímo o útok či válku proti svobodě slova, jež se rozchází se svobodou vyjadřování establišmentu. Vyšetřovatelé z Pentagonu prý stále pátrají po australském žurnalistovi a zakladateli "informátorské" webové stránky WikiLeaks Julianovi Assangem, který se v současnosti před americkými úřady ukrývá neznámo kde. Assange s velkou pravděpodobností vlastní stovky tisíc tajných materiálů, mezi nimiž je i videozáznam, na němž posádka americké bitevní helikoptéry v létě 2007 chladně postřílí 12 civilistů v Iráku, včetně dvou zaměstnanců Reuters, dále video zachycující loňský nálet amerických vzdušných sil v Afghánistánu, při němž zemřelo 140 civilistů, převážně dětí; opatruje dokonce i 573 000 dosud nezveřejněných zpráv o událostech z 11/9 zachycených na pager.
Pamatuji se, že ačkoliv se uvedená videonahrávka z Iráku objevila v českých médiích, nevzbudila patřičný odsudek a nezvedla stavidla litanií českých komentátorů. Jde však o "epizodku" zapomenuté a "vyhrané" války, která jako kdyby skončila s vládou G.W. Bushe, což přirozeně neodpovídá tristní skutečnosti.
WikiLeaks se ovšem exkluzivně nezaměřuje pouze na zločiny západních vlád; kritizuje a zveřejňuje informace třeba o cenzuře v Číně a zatčení čínského novináře, který byl odsouzen na deset let poté, co zveřejnil email čínských orgánů o výročí masakru na Náměstí nebeského klidu, nebo dokumentaci o euroamerické civilizaci naprosto neznámých policejních masakrech v Keni. WikLeaks obdržela řadu ocenění, včetně New Media Award od časopisu Economist či Media Award 2009 od Amnesty International. Letos v květnu byla tato webová stránka oceněna jako nejlepší z "webových stránek, které by úplně mohly změnit zpravodajství."
To tedy znamená, že alespoň část západního mainstreamu se na práci tohoto zdroje informací dívá s respektem. Ne tak Obamova vláda, jež WikiLeaks vyhlásila otevřenou válku. Domnívám se, že je třeba tyto aktivity všemožně podporovat, právě kvůli represi ze strany vládních orgánů a jejich všeobecné nutnosti; alespoň na papíře jde přece o lidmi zvolené představitele, nehledě na svobodu slova a projevu, tedy výsady, jimiž se chlubí západní civilizace a okatě je staví na piedestal.
Americká armáda nedávno zatkla vojenského specialistu Bradley Manninga, který čelí obvinění kvůli tomu, že se podílel na uveřejnění videa z roku 2007 v Iráku. Manning prohlásil, že WikiLeaks spolu s tímto snímkem zaslal dalších 260 000 utajených dokumentů armády Spojených států. Před svým zatčením Manning uvedl důvod, proč tyto důvěrné materiály poskytl k zveřejnění: "Chci, aby lidé znali pravdu…nezáleží na tom, o koho jde… protože bez informací jako veřejnost nemůžete učinit inteligentní rozhodnutí."
Manning se nyní nachází ve vazbě v Kuvajtu. Podle novinářky Amy Goodmanové byl minulý měsíc bývalý lingvista z FBI Shamai Leibowitz odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 20 měsíců kvůli tomu, že neznámému blogerovi prozradil tajné vládní informace, Thomas Drake z Národní bezpečnostní agentury Spojených států čelí obvinění, že odhalil tajné vládní informace týkající se programu Bushovy administrativy ohledně špehování amerických občanů na domácí půdě a že sabotoval další vyšetřování. Obamova administrativa také napadla novináře, kteří obdrželi tajné informace, včetně reportéra listu New York Times Jamese Risena. Pro tyto žurnalisty i zástupce dalších profesí se vžilo označení "whistleblowers" (tedy ti, kdo sdělovacím prostředkům poskytují tajné vládní a armádní dokumenty či je sami zveřejňují - pozn. aut).
Novinář a bloger Glen Greenwald k postupu amerických úřadů proti whistleblowerům poznamenává: "New York Times a Newsweek během několika týdnů publikovaly články, jež dokumentují útok Obamovy administrativy na whistleblowery; jde o mnohem razantnější ataky než jaké prosazovala jakákoliv předešlá administrativa včetně Bushovy (…). V roce 2008 americká armáda - americká kontrarozvědka - připravila zprávu, v níž popsala WikiLeaks jako hrozbu pro národní bezpečnost a rozebíraly se zde možnosti, jak její činnost zničit. Rozvědka zdůraznila rovněž potřebu zajistit, aby takovéto zdroje nebyly v bezpečí a snažila se vytvořit dojem, že WikiLeaks či lidé s ní spojení jsou v ohrožení. Chtěla "vysušit" ochotu lidí předávat utajované informace WikiLeaks."
List New York Times tento měsíc otiskl článek s názvem Obama Takes a Hard Line Against Leaks to Press, kde se píše o okolnostech, za nichž je pronásledován již zmíněný Thomas Drake: "Ačkoliv je pan Drake obžalován za porušení zákona o špionáži, vypadá to, že je klasickým whistleblowerem, jehož cílem bylo posílit schopnost Národní bezpečnostní agentury USA (NSA) dopadnou teroristy, nikoliv dosáhnout opaku (…). Jesselyn Radacková z neziskové organizace hájící práva whistleblowerů Government Accountability Project ohledně zákona o špionáži přijatého v roce 1917 za účelem pronásledování špiónů prohlásila, že nemůže být zneužit v případě těch, kdo upozorňují na chybné kroky vlády. Zdůraznila, že existuje obrovský zájem veřejnosti dozvědět se o špíně, podvodech a nešvarech a že jejich ukrývání před veřejností pod záminkou utajení není akceptovatelné." Starší člen konzervativní organizace Hudson Institute Gabriel Schoenfeld naopak v článku tvrdí, že celý systém je protkán úniky informací a je třeba trestat nejen whistleblowery, ale i novináře, kteří tyto materiály zveřejňují. V textu je dále uvedeno, že za vlády G.W. Bushe nebyl za zveřejnění utajovaných dokumentů nikdo odsouzen, zatímco dnes trestu odnětí svobody čelí tři lidé. Zopakuji, že Julian Assange se před americkými vládními orgány skrývá, neboť i jemu hrozí nepodmíněný trest, možná i horší osud.
Bývalý vojenský analytik a nejslavnější americký whistleblower Daniel Ellsberg, jenž proslul zveřejněním takzvaných Pentagon Papers, díky nimž se přes masivní Nixonovo a Kissingerovo bombardování Laosu a Kambodže pravděpodobně podařilo zkrátit válku v Indočíně, vyjadřuje obavy, že je Assangeho život v ohrožení: " Assange mi řekl, že se ve Spojených státech necítil být v bezpečí. Poté, co byl Manning zatčen, mi sdělil, že to je důvod, proč do Států nepřijel. Myslím, že se v naší zemi objevuje nový zlověstný vývoj….Domnívám se, že by se zde necítil bezpečně ani fyzicky. Poprvé - snad jako jediná demokratická země - tu máme prezidenta, který oznámil, že má právo použít sílu proti komukoliv v zahraničí, o kom by se domníval, že je zapleten do teroristických aktivit, a to se týká i amerických občanů. Přestože Assange nemá americké občanství, radil bych mu, aby i nadále zůstal v utajení."

Obamova politika nejde proti zájmům byznysu

Politika amerického prezidenta Baracka Obamy přispěla k pětašedesátiprocentnímu růstu korporátních zisků, který firmy vykázaly od roku 2008. Uvedl to ekonomický poradce Bílého domu Lawrence Summers a odmítl tak stížnosti, že jsou cíle Obamovy administrativy v rozporu se zájmy byznysu.

"Pětašedesátiprocentní nárůst zisků během dvou let, to není to, co byste očekávali od politiky, která by byla nepřátelská k byznysu," uvedl v rozhovoru pro Reuters Summers, který předsedá Národní ekonomické radě. Uvádí to server BusinessWeek.com.

Reagoval tak i na slova Ivana Seidenberga, šéfa Verizon Communications Inc., který 22. června prohlásil, že vládní politika, jež zahrnuje vyšší daně, poškodila schopnosti firem inovovat a investovat.

"Starosti nám dělalo stále hlubší přerušení spojení mezi Washingtonem a obchodní komunitou," uvedl Seidenberg, který je rovněž předsedou Obchodního kulatého stolu. "Viděli jsme, že se přijala spousta zákonů, regulací a dalších opatření, jimiž vláda stanovovala, jak mají být jednotlivé sektory strukturovány."

Summers hájil přístup vlády k Troubled Asset Relief Program i její rozhodnutí z doby prvních týdnů, kdy byla v úřadu, ohledne plánu stimulací, jehož plné dopady na ekonomiku podle něj ještě teprve přijdou.

Chválil rovněž legislativu na zlepšení sektoru finančních služeb, která byl podle vyjednavačů z Kongresu měla být dokončena tento týden, protože se podle něj jedná o způsob, jak ochránit spotřebitele a zajistit, že se nestane, že by byly "příliš velké, než aby se nechaly padnout", ale spíš "příliš seriozní na to, aby padly".

Globální ekonomika
Před rokem Summers prohlásil že existují odůvodnění obavy o globální ekonomickou depresi, dnes jsou podle něj takové vyhlídky daleko méně naléhavé.

Kladně hodnotil skupinu zemí G20 jako "centrální fórum", které se stalo "velmi důležitou změnou v mezinárodní architektuře". Zmínil přitom tlak G20 na to, aby čínská vláda revalvovala svou měnu.

Podle Summerse Obamova administrativa sleduje politiku intervence na trzích pouze proto, aby zmírnila nejistotu ohledně toho, jak se budou "nevázané" soukromé trhy chovat v dobách krize.

Uvedl, že vláda stále podporuje daň na banky, která je navrhována v rozpočtu. Taková daň by měla být "koordinována" s politikami jiných států, to by ale neznamenalo, že by s nimi musela být nezbytně "harmonizována". "Naším přístupem" totožná politika "nebude", dodal.

Příspěvky v nezaměstnanosti
Vyzval dále Kongres, aby přijal rozšíření příspěvků v nezaměstnanosti a na zdravotní pojištění pro dělníky bez práce, kteří svůj podporu vyčerpali.

Tyto příspěvky vypršely 31. května. Senát nebyl schopen vyjasnit procedurální překážky, aby se dalo hlasovat o opatření, které vzbuzuje obavy ohledně vyšších daní na spekulativní kapitál a dopadu zákona na rozpočtové deficity.

Otálení Kongresu označil za "nepatřičně krutou v době, kdy lidé strádají" a uvedl, že Kongres "propásl příležitost podpořit obnovu".

Prohlásil, že dlouhodobé deficity musí být součástí širší debaty ohledně toho, jak zacházet s fiskálními apely státu. Stejnou pozornost je třeba věnovat opatřením, která podporují ekonomický růst ve Spojených státech i jinde na světě.

Vedení ekonomiky nakonec přirovnal k jízdě autem. Nikdy jsem neviděl, že by se auto dalo s úspěchem řídit jak se sešlápnutou brzdou, tak plynem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.