Zisti kto si a rob to úmyselne.

Obamův projev k národu o ekologické katastrofě v Mexickém zálivu

17. června 2010 v 22:22 | afinabul |  Ponerológia
Aktuální projev amerického prezidenta k národu týkající se masivního úniku ropy v Mexickém zálivu (video tady a tady), za který nese hlavní vinu ropná společnost BP, se nesl v podobném duchu jako většina projevů amerických prezidentů v době zlomových okamžiků amerického národa.
Obama vzýval americké hodnoty, modlil se a prosil Boha (pro něj netypická berlička - pozn. aut.), publiku připomněl zdánlivě nedosažitelné úspěchy Spojených států (např. přistání na Měsíci), neopomněl uvést citaci obyčejného smrtelníka (v tomto případě kněze a bývalého rybáře v jedné osobě), což je rovněž častá rétorická floskule proklamací amerických prezidentů; prostě Amerika byla před touto havárií a nadále bude i po ní - posílená a uvědomělá. Spoluodpovědnost americké vlády za destruktivní dopady této havárie na život a přírodní prostředí v zasažené oblasti však Obama nepřiznal, ačkoliv skutečnost je poněkud odlišná.
Podle některých zahraniční serverů Obama spolu s absencí konkrétního řešení připomínal svého předchůdce G.W. Bushe. Tyto zdroje jeho proslov označily za "plný bojové terminologie a Boha", když americký prezident katastrofu přirovnal k teroristickým útokům z 11. září. Masivní únik ropy rovněž označil za útok "na naše pobřeží a naše občany" a za "nejhorší ekologickou katastrofu, které kdy Amerika čelila". Společnost BP zaplatí za ničivý dopad, který únik ropy v regionu způsobil, i když tu k úplnému ukončení těžby na volném moři nedojde, uvedl dále Obama s tím, že by se Spojené státy měly odklonit od závislosti na fosilních palivech, a zdůraznil nutnost vyvíjet alternativní zdroje energie.
Obamův projev k národu měl podle politologa Anthony DiMaggia primární cíl: omilostnit americkou vládu, že zprvu nepodnikla nic, co mohlo tragédii zmírnit, i za její neschopnost se vyrovnat s nejhorší environmentální katastrofou, jaká kdy Spojené státy postihla. Americký prezident se během své řeči uchýlil k dezinformacím, překrucováním a ke lžím, jak tvrdí DiMaggio: "Mělo by se vědět, že Obama se k řešení krize nepostavil aktivně. List New York Times v dubnu uvedl, že až po týdnu a půl od počátku havárie začal prezident veřejně kritizovat BP za její nečinnost. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti Spojených států po devíti dnech od výbuchu ropné plošiny Deepwater Horizon incident klasifikovalo jako "únik národního významu" a zřídilo mobilní operační středisko, ačkoliv tento terminus technicus zdaleka neodpovídal drastické skutečnosti. Zatímco podle odhadů vlády unikalo do moře "pouze" 5.000 barelů ropy denně, v reálu šlo o 35.000 až 60.000 barelů." Americkým médiím se veřejnost nepodařilo opít rohlíkem ani Obamovými tvrzeními, že únik ropy vrcholí, a kupříkladu podle průzkumu USA Today publikovaného 15. června si 71% Američanů myslí, že prezident nebyl při jednání s BP dost tvrdý, konstatuje DiMaggio.
Americký analytik Steve Lendman ve svém článku BP and Administration Lies, Deceit and Coverup in the Gulf píše, že americká vláda společně s představiteli BP od vypuknutí havárie veřejnosti o jejím rozsahu lhala. BP nemonitoruje podmínky v oblasti ani neuveřejňuje videonahrávky a Obamova vláda ji k tomu netlačí, ačkoliv ichtyolog Peter Ordner z univerzity v Miami za sebe i své  kolegy po tom "volá od prvního dne". Rozsahy škody na přírodním bohatství v regionu jsou děsivé a nenávratné. Přesto Americký úřad pro správu nerostných surovin (MMS) od výbuchu plošiny povolil 26 nových projektů podmořské těžby, aniž si nechal vypracovat odborný posudek dopadu na životní prostředí. O dřívějším porušování federálních zákonů podmořskou těžbou v Mexickém zálivu se dříve příliš nehovořilo. Centrum pro biologickou diverzitu (CBD) hodlá žalovat amerického ministra vnitra Kena Salazara za to, že ignoroval zákony chránící mořské živočichy a v Mexickém zálivu povolil ilegální těžbu. Jde asi o 300 vrtných projektů, jež porušují příslušné zákony na ochranu ohrožených mořských živočichů.
Není od věci se zmínit o kriminální historii samotného pachatele této ekologické havárie, korporace BP, jež v roce 1953 hrála neblahou roli během převratu v Íránu. Autor publikace All the Shah´s Men:An American Coup and the Roots of Middle East Terror Stephen Kinzer k tématu poznamenává: "Lidé z BP zjistili, že Írán sedí na ropném oceánu. A tak se rozhodli, že jej zaberou (...) Později, kdy rozvojovým světem vanul vítr nacionalismu a antikolonialismu, přišli Íránci s nápadem: vezmeme si svou ropu zpět. A toto národní zanícení vyneslo k moci Mohammada Mosadeka, který v zemi na přelomu 40. a 50. let minulého století - v průběhu demokratického období -  představoval nejprominentnější osobnost. Byla to jeho touha, podpořená jednomyslnou volbou demokraticky zvoleného parlamentu, znárodnit tehdejší Anglo-íránskou ropnou společnost. Britové a jejich partneři ve Spojených státech se tomuto kroku zuřivě bránili. A když ničeho nedosáhli, zorganizovali v roce 1953 převrat, při němž byla Mossaddeghova vláda svržena." Tento puč, za nímž stála především CIA, nejenže ukončil demokratické období v Íránu, ale ustanovil čtvrtstoletí trvající represivní režim proamericky orientovaného Rezy Páhlavího, což v konečném důsledku vedlo k radikalizaci řady Íránců a na konci 70.let k  islámské revoluci pod vedením ajatolláha Chomejního. Šlo také o první puč v režii CIA, na který navázala šňůra dalších, a to především v Latinské Americe a jihovýchodní Asii.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.