Zisti kto si a rob to úmyselne.

85 % drog z Afganistanu sa vozí US lietadlami

9. ledna 2011 v 11:47 | afinabul |  Z domova
USA nemohou ukončit válku proti drogám, protože by jim tak zmizela výhodná možnost ovlivňovat politiku v některých oblastech světa. Americké úřady v čele s CIA nejenže chrání výrobce a pašeráky drog, ale navíc jsou do tohoto výnosného obchodu přímo zapojeni, provize z něj plynou na ta nejvyšší místa v US administrativě. Uvědomte si, že i naše vláda je americkým spojencem v této válce za vaše prachy. Válka proti drogám je stejný podvod jako Válka proti terorismu

85 per cent of all drugs produced in Afghanistan is being shipped aboard US aircraft. Foreign diplomats have stated that the United States military buy drugs from local Afghan drug lords who deal with field commanders overseeing eradication of drug production. The administration of President Hamid Karzai, including his two brothers, Kajum Karzai and Akhmed Vali Karzai, are involved in the CIA controlled narcotics trade - one of the main reasons why the U.S. installed Karzai as De facto president of Afghanistan.



V listopadu 2007 vyšla v některých světových médiích zpráva, že v Mexiku havarovalo 24. září 2007 letadlo Gulfstream Jet II, letící z Kolumbie a nesoucí na palubě čtyři tuny kokainu. Díky registračním značkám víme, že to bylo přesně to letadlo s pořadovým číslem 172 a výrobním číslem N987SA, které téhož roku vozilo přes letiště Praha Ruzyně vězně CIA k ilegálním výslechům v Rumunsku. Takže, letadlo formálně soukromé, respektive registrované na společnost, která je známá jako krycí firma sloužící pro CIA. Když BBC přišla s informací, že letadla CIA létají do Rumunska s vězni na ilegální výslechy, protože v USA je mučení zakázáno, nikdo jim nevěřil. A nevěřil by nikdo dál, kdyby se do mučení nepřipletlo trochu moc bezúhonných občanů třetích zemí, kteří začali mluvit s týmiž médii. Jak to dopadlo doufám víte. CIA musela pod tíhou důkazů s pravdou ven. To, že jedno z letadélek přepravujících nad Českem vězně spadne o půl roku později nad Mexikem s narkotiky je téměř veselé překvapení. Jak dlouho bude trvat zde CIA než přizná barvu v této věci? Správné odpověď zní: nikdy. Spojené státy financovaly v polovině šedesátých let - během války ve Vietnamu - své tajné akce z narkopeněz získaných přes Barmu a Thajsko. O čtvrt století později své operace v Latinské Americe, viz Oliver North a Contras. Proč se domnívat, že by tomu o čtyřicet let později mělo být jinak?


Policajný škandál: V Turecku zatkli šoféra s látkou na výrobu drog!
Išlo o špeciálnu policajnú akciu, na ktorej sa podieľalo Slovensko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko aj Turecko. Prečo vodiča zatkli?

Po mafii obchodujucej s organmi zavrazdenych ludi praska aj siet mafie vysokych predstavitelov statu obchodujucej s drogami
http://www.sme.sk/c/5700881/spisiak-prepravnu-firmu-vybrala-mafia-nie-slovenska-policia.html
Naivne vyhovaranie sa na Turkov
24.12. vodica zatkli, 25.12. jeho firma zistovala, kde chlap vlastne je
To je Spisiakove perfektne monitorovanie akcie
Spisiak povedal, ze vraj mafiani, ktori to cele organizovali, pri akomkoľvek podozrení okamžite likvidujú osoby, ktoré môžu prezradiť ich činnosť
Vodic kamionu bol kusok od smrti
Keby Turecko nezasiahlo, chlap by bol zavrazdeny a kamion zhabany. Akcia by sa perfektne podarila. Prepravna firma by sa nikdy nedozvedela ze bola zneuzita v takzvanej policajnej akcii riadenej Spisiakom.
Co vlastne chcel ten kokot Lipschitz odhalit? Ake velke ryby o ktorych dokola tliapal na tlacovke? Chemikalia z kamionu by sa dostala do laboratoria na vyrobu heroinu z afganskeho opia dodavaneho Americanmi. Ten kokot si naozaj mysli ze v tureckom laboratoriu sedia velke ryby a cakaju kym ich Spisiak zatkne?
Chcel by som sa dozvedel z ktorej krajiny EU latka na vyrobu heroinu pochadza. V ktorej chemickej firme v EU maju taky bordel ze im moze bez stopy zmiznut taketo velke mnozstvo nebezpecnej chemikalie? Latka bola udajne dovezena do Madarska. Odtial bola dovezena do Dunajskej Stredy.
Preco ti dvaja kokoti z MV SR a PZ SR nehanebne klamu?


Slovensko chce poslať do Afganistanu aj bojovníkov



Představa, že Spojené státy jsou v Afghánistánu kvůli boji proti al-Qá'idě, je jednou z mnoha lží, jimiž americká mainstreamová média krmí veřejnost, říkají prominentní autoři.
Juan R. I. Cole a Richard P. Mitchell sestavili seznam deseti největších lží o Američany vedené okupaci Afghánistánu.


10. Došlo k významnému pokroku v potlačování povstání v Afghánistánu.
Fakt: Nedávný Národní zpravodajský odhad provedený 16 zpravodajskými agenturami nenalezl žádný pokrok. Varoval, že velké pásy země byly v nebezpečí pádu do moci Tálibánu, který nachází bezpečné útočiště v Pákistánu a má vztahy i s pákistánskou vládou. Materiály OSN tvrdí, že v prvních 10 měsících roku 2010 bylo přes 6 000 civilních obětí války v Afghánistánu, což je nárůst o 20 % oproti stejnému období v roce 2009. Vojáků USA a NATO bylo zabito v roce 2010 701, zatímco v roce 2009 521, což je nárůst o 25 %. V roce 2010 bylo v Afghánistánu více než 1 000 útoků povstalců za měsíc, často dvakrát tolik než v roce 2009.
9. Afghánci chtějí, aby vojska USA a NATO zůstala v jejich zemi, protože je vnímají jako ochranu.
Fakt: V nedávném průzkumu jen 36 % Afghánců uvedlo, že si myslí, že američtí vojáci mohou zemi zajistit bezpečnost. Jen 32 % Afghánců kladně hodnotí celkovou americkou pomoc své zemi.
8. "Navýšení" počtu vojáků a přesnost vzdušných náletů nutí Tálibán k jednacímu stolu.
Fakt: Údajný vysoce postavený velitel Tálibánu, dokonce prý jeho muž číslo 2, který se zapojil do jednání s Američany, byl odhalen jako podvodník.
7. Příčinou americké přítomnosti v Afghánistánu jsou útoky z 11. září 2001.
Fakt: Průzkum provedený v provinciích Helmand a Kandahár zjistil, že 92 % mužských obyvatel nikdy neslyšelo o útocích z 11. září.
6. Afghánci i přes svou nespokojenost stále chtějí americké vojáky ve své zemi.
Fakt: Jeden průzkum veřejného mínění zjistil, že 55 % Afghánců chce, aby Američané z jejich země odešli. A procento Afghánců, kteří podporují útoky tálibů na síly USA a NATO, vzrostlo z 9 % v roce 2009 na 27 % v roce 2010!
5. Prezidentské a parlamentní volby v roce 2009 byly věrohodné a dodaly afghánské vládě legitimitu.
Fakt: Karzáí ukradl prezidentské volby a parlamentní volby byly prošpikované podvody. Čtvrtina hlasů odevzdaných v parlamentních volbách musela být vyhozena kvůli podezření z podvodů a 10 % vítězných kandidátů bylo zbaveno svých mandátů kvůli závažným nesrovnalostem.
4. Prezident Hamíd Karzáí je "klíčovým spojencem" Spojených států.
Fakt: Karzáí opakovaně pohrozil, že se připojí k Tálibánu. Také přiznal, že z Íránu dostává na 2 miliony dolarů ročně. Už má dva smrtelné hříchy, a do třetice mu chybí už jen bratříčkování se Severní Koreou.
3. Šíitský Írán vyzbrojuje radikálně sunnitský, šíity nenávidějící Tálibán.
Fakt: Podle dokumentů zveřejněných WikiLeaks řekl v únoru roku 2009 americký ministr obrany Robert M. Gates italskému ministru zahraničí Franku Frattinimu, že "zpravodajské služby zjistily, že přes afghánsko-íránskou hranici přechází jen málo smrtonosného materiálu".
2. Za většinu legendární korupce v Afghánistánu jsou zodpovědní cizinci.
Fakt: Nitky velké korupce většinou vedou k lidem kolem prezidenta Karzáího. Karzáí zruinoval hlavní kábulskou banku a nyní nutí vládu, aby jí pomohla z nesnází. Významná část ze 42 milionů dolarů vydaných Amerikou na afghánské vojáky v roce 2010 zmizela a Karzáím jmenovaný zodpovědný úředník byl právě vyhozen. Američtí představitelé tvrdí, že Karzáího bratr má v Kandaháru spustit razii proti nelegálnímu podnikání a obchodu s drogami. (Jde o Ahmada Walího Karzáího, který je pravděpodobně jedním z největších afghánských narkobaronů - bude tedy zajímavé, jak bude jím vedená razie účinná :). Viz např. zde, pozn. překl.)
1. USA v Afghánistánu bojují proti al-Qá'idě.
Fakt: Ředitel CIA Leon Panetta přiznal, že v Afghánistánu je pouze asi 50 - 100 bojovníků al-Qá'idy! Američané v Afghánistánu bojují především proti svým dvěma bývalým spojencům mudžáhidům, které Ronald Reagan nazval "bojovníci za svobodu" a "ekvivalent otců zakladatelů Ameriky". Jsou to Gulb ud-Dín Hekmatjár a jeho Hizb-i Islámí, a Džalál ud-Dín Haqqání a jeho Haqqáního síť. Tyto dvě organizace, které v 80. letech obdržely od amerického kongresu miliardy dolarů na boj proti Sovětům, jsou mnohem nebezpečnější než samotný Tálibán a mullá Omar. Důležité je, že tato dvě hnutí jsou jen projevy paštunského a muslimského nacionalismu, nikoli věční nepřátelé Spojených států. Hikmatjár al-Qá'idu ostře odsoudil.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.