Zisti kto si a rob to úmyselne.

Terorismus a mučeníčko

2. května 2013 v 12:15 | afinabul |  Ponerológia
Jako dítko poválečné jsem si spojoval mučení podezřelých hlavně s Asiaty a nacisty. S fanatiky systému, kteří byli ochotni a schopni zahodit lidství ve prospěch dosažení cíle. Od rytířů bušidó, přes kované kádry Čeky až po budovatele 3. říše. Jakýkoli v projev fanatismu mi byl a je odporný, a jako člověku, který v 80. letech poznal USA, mi připadalo nemožné, aby Socha svobody sfoukla svoji pochodeň a přešla na režim inkvizice.

Magna Charta v tavícím kotli demokracie

Časy se však mění, a s nimi se mění i lidé. Dříve nemyslitelné je realitou a občané USA mohou nyní být ze zákona zadrženi, bez časového omezení a bez nároku na právní ochranu a obranu vězněni, mohou být terorizováni vlastní armádou a bezpečnostními sbory, zabíjeni najatými zabijáky i drony. Kdyby se ze svého věčného snu probrali otcové americké demokracie, spáchají hromadně sebevraždu, ne z titulu popsaného stavu, ale hlavně proto, že jejich dědictví dané US ústavou slouží dnešním vládcům jako toaletní papír - a co navíc - americký občan tomu nevěnuje pozornost, nezajímá ho to, navíc, je indoktrinovaný tak, že omezování vlastních svobod v zájmu svého "bezpečí" tleská. Tedy, pokud je útok proti Americe pod cizí vlajkou dost velký humbuk, aby odtrhl jeho pozornost od počítačových her a vývoje osudu zpěváka Justina Biebera.

Zainteresovanému člověku přes všechny (i ty moje) iluze o Americe neunikne všeobecná tendence Američanů v průběhu celé jejich historie - řešit všechny problémy rychle a efektivně za použití i těch nejodpornějších prostředků a tendence manipulovat Američany strachem z jimi nepoznaného (vzhledem k úrovni vzdělání je toho podstatně více než kdekoli jinde). Imperiální Amerika v krizi trpí nedostatkem nepřátel, tak si je mediálně i jinak tvoří vlastníma či cizíma rukama, ale vždy za její vlastní peníze. (Afganistán, Irák, Libye, Sýrie, Írán...) Elity Spojených států od americko-španělské války (výbuch na US bitevní lodi v Havaně) a od Monroeovy doktríny stále častěji využívají k získání občanské podpory a poslušnosti akce proti Američanům. Je jedno, jestli byl útočník k útoku vyprovokován (Pearl Harbor), jestli byl terorista zaplacen (mediální konstrukt al-Kájdy), nebo zda jiná země či jiný subjekt měl, či má zájem na změně poměrů v USA (9/11).

Zajímavé je, že prakticky všechny intervence a války, které Impérium pro svoje finanční zájmy vyvolalo, US armáda a její poskok NATO, systematicky politicky a v řadě případů i vojensky prohrávají. Podstatou vítězné války je schopnost vítěze nejen zadupat do země protivníka (to dokáže každý barbar), ale trvale převzít politickou moc a zajistit rozvoj dobytého území - získat srdce poražených - a to se od konce Druhé světové války nestalo nikde.

Proč? Taková vojenská i politická síla, rozjetá tiskárna dolarů, roh hojnosti otevřený všem kolaborantům, vše hraje do ruky okupantů - kromě neschopnosti tolerance jiných kultur, jiných hodnotových žebříčků, neochoty oponentů či porobených vzdát se svého vlastního stylu života, své kultury, národního bohatství, svojí národní či náboženské identity.

Ten tavící kotel Ameriky, dlouhodobý vzor všech utlačovaných a porobených, přestal být vzorem a symbolem svobody v okamžiku, kdy se stal velkým klackem Impéria a přijal cizí ideologii nadřazenosti, jediné pravdy a svoje neustále zevnitř rozvracené principy podřídil zájmům imperiálních elit. Není nic horšího pro národ, když se stane stupidní loutkou v pimprdlovém divadle na demokracii a bez rozmyslu, řemeslně likviduje vše, co stojí v cestě jimi nevolených bossů. Není nic kontraproduktivnějšího než vnucovat svoji léty pokleslou morálku, svůj konzumní životní styl, svoji nevzdělanost a omezenost ideálů na bodácích do zemí, o kterých nemá nejen voják, ale ani autor války nejen představu, kde se ta země nachází, natož není schopen pochopit fajnovosti místního života ani po dekádách okupace (viz Japonsko).

Od konce Římské říše, každá další podléhá dříve nebo později infekci sebestřednosti, kdy talmudické chápání "těch ostatních" prosákne pomocí indoktrinace a mocných médií do zpitomělého mozku posledního pomocného dělníka v Utahu, věřícího všemu, co je v bedně, nebo co nacintá jeho prezident.

Amerika již dlouho samostatně nemyslí, Amerika válčí, na koho jí majitelé USA ukáží. Američané svoje války nevyhrávají i proto, že válka je skvělý business, a čím větší a delší válka, tím lépe. Proto nevyhráli ani ve Vietnamu, ani ve válce s drogami, nevyhráli ani v Iráku, nevyhrají ani v Íránu, a pokud se Evropa nezapojí naplno do Války civilizací, ani tu už nikdy nevyhrají. Neustálým válčením není unavený jen americký kanónenfutr, ale už i neatlantický svět odmítá toto válčení dále platit. USA odeslala do Asie to, co ji kdysi dělalo mocnou, a ničím nekryté bankovky, jednotky dluhu, už nikdo na ulici nechce. Nebude brzo ani na to, aby se americký klacek stáhnul ze svých 735 vojenských základen mimo území USA. Konec stávajícího modelu Impéria nepřinese jaderný výbuch, ale odmítnutí US dolaru jako světové rezervní měny a zúčtovací měny v mezinárodním obchodu.

Mučení: Průvodní jev konce Impéria


Každé impérium bojuje až do konečného rozvratu, vysává stejně tak své "ovčany" jako cizí až do okamžiku, kdy není co vysát, a není kde vzít na poslední opatrovávanou sílu impéria - to je armádu a policii. Konec impérií nese známku zoufalství z neřešitelné situace a extrémní jevy, které dají na veřejnost míru prohnilosti, morální devastace a další hnusné průvodní jevy vnitřního rozkladu společnosti.

Ne, že by terorismus byl v historii světa novinkou. Od atentátů na cary a prezidenty, přes šéfy korporací, po bosse konkurenčních mafií - bez ohledu na osoby a obsazení - šlo o různě motivované útoky na konkrétní osoby či skupiny. 11. září 2001 elity povýšily tento individuální terorismus o level výše. Teroristy se náhle stali všichni oponenti a nepřátelé Říše, teroristickými se staly najednou i nepohodlné, či nechápavé státy, které se nechtěly rozloučit s tím či oním (čti - nechtěly být okradeny), teroristy se stali i ti, co nikdy v ruce nedrželi zbraň, a co víc, teroristy jsou i občané Impéria (včetně samotných Spojených států), kteří netlučou hlavou o zeď po vzoru těch na špičce pyramidy globalizace. Estráda na Manhattanu pro neinformované, nechápavé a stupidní uvedla na scénu totální válku majitelů impéria proti všem - de facto světovou válku, protože stačí, aby média vytvořila fiktivní obraz nepřítele kdekoli a v komkoli - a spojené síly Impéria naleští svoje křídla destrukce. Vše ve jménu vyprázdněných hodnot, jejich zprofanovaných a nedůvěryhodných symbolů, nahrazených konty ve FIAT měnách kdesi mimo bojiště a dosah berňáku. Dnes i US bigoš v Kandaháru chápe, že tyhle války jsou o penězích. A když jde o peníze, je schopen všeho, co ho naučili.

A tak bojuje, a pro boj potřebuje informace o nepříteli, zajatý je stejně pod-člověk, nemá cenu ani setiny života Američana, a tak je vyšetřovateli jedno, co zbude po prokázání jeho zpravodajské efektivity. Pokud má imunitu až úplně shora, nějaké klasické výslechové metody jsou ztrátou času, a těch teroristů je, z definice, nepřehledný zástup. S Dickem Cheneym a jeho bohem preferovanými jezdci apokalypsy přestalo být mučení být aberací vůči zákonu, začala to být akceptovatelná a politickým vedením USA posvěcená metoda boje ve válce proti terorismu. Když i generální prokurátor USA vyložil US zákony tak, že, pokud tak činí v zájmu USA, může amerických voják použít běžně i drastické metody pro získávání kritických informací - bylo vymalováno - a tajné mučírny CIA a MIA v Evropě i jinde mohly ztratit status tajných - a cesta ke Guantánamu, Al Ghraibu i jinam byla otevřena.

A zase jsme o západního umění (záměru?) přijímat opatření, které Impériu nejen nepomůže, ale jeho problém ještě zhorší. Američané vzhledem ke svojí historii, ani netuší, co to znamená "vstanou noví bojovníci …". Nechápou, jak může jejich "státní a systémových" teror vůči mnohdy i nevinným plodit násobně víc nepřátel, než kolik jim zabijí či zavřou do vězení. Nechápou, jak může mučení nezlomit, když oni sami mají práh bolesti, schopnost strádat, umírat za něco jiného než peníze nastaven tak nízko.

Když něco nefunguje, Američan se snaží nefunkční vyměnit za funkční, když ke stejnému poznání dojde demokratická instituce či veřejnost, vytvoří výbor, hnutí, nadaci nebo alespoň diskuzní panel.

A tak se v roce 2010 dala dohromady parta bývalých aparátníků z éry Jiříka Křoví, šéfů CIA, FBI, generálplukovníků, velvyslanců a jiných systémových zasloužilců mimo aktivní službu, kteří dospěli k názoru, že "Takhle to dál nejde. Musíme přiznat, že jsme udělali chybu", a po 2 roky pracovali na 577 stránkách analýzy na téma "Mučení a terorismus".

Ale už i bývali křováci alias bushisté se nevyhnuli následujícím závěrům :


  • Ano, mučili jsme mockrát a všude po světě
  • Ne, není průkazný a nezvratný důkaz toho, že bychom svým mučení získali nějaké cenné a pro válku s terorem významné informace
  • Ano, nejvyšší představitelné USA nesou jakousi dílčí odpovědnost za umožnění mučení a jeho rozsáhnou aplikaci v praxi
  • Když, i opožděně a váhavě, připustíme, že jsme udělali chybu, můžeme částečně zabránit jejím důsledkům a můžeme napomoci ze zlepšení zdevastované pověsti USA doma i ve světě
  • Používání mučení nemá praktické i morální opodstatnění, poškodilo obraz Ameriky, eliminovala pozici morální superiority, z které kritizovala ostatní a dramaticky zhoršila vyhlídky na přežití US vojáků padlých do zajetí
  • Do té doby, co budeme o zákazu mučení jen diskutovat, bude mučení pokračovat. V koridorech moci neexistuje vůle k tomu, aby bylo mučení zakázáno.
  • Obamova administrativa unáší, vězní bez soudu a mučí dál pod rouškou boje o národní bezpečnost, blokuje projednávání žalob propuštěných obětí u soudů na základě ochrany státního tajemství.

Bumerangový efekt "války proti teroru"

Zpět do reality. Pomineme-li protiobamovskou motivaci této chvályhodné iniciativy, praktický dopad v USA je nulový :

a) Pánům světa barbarizace Ameriky a tvorba zapřisáhlých nepřátel Impéria nevadí, naopak, cpou pokrokové zbojní systémy do zemí, které brzo mohou být nepřáteli ve Válce civilizací, hlava nehlava. Nejlepší je nepřítel na život a smrt, kterého si sám vytvořím.

b) Servisní elity u kormidla budou hrát roli mrtvého brouka, slouží pánům světa, a politický kapitál na problematice též nezískají, jsou v tom po uši všichni.

c) Akademici jsou placeni a zaměstnáváni výše uvedenými, a hrabat se v hnoji, co může bouchnout, neslouží kariéře.

d) Média vlastní ti první uvedení a stojí na stejné morální úrovni jako ti, co praktikují waterboarding.

e) 99% těch na ulici má jiné zájmy, má problémy i s pochopením návodu na používání bicyklu.

A tak si autoři alespoň zaplatili v National Press Club ve Washingtonu tiskovou konferenci, kde spolupředseda iniciativy Hutchinson řekl zhruba toto:

Mučíme a hodně. Američané používají běžně krutých, nehumánních a lidskou důstojnost ponižující metody výslechů. Bez ohledu na to, co US vláda říká, toto jednání nejen porušuje zákony USA ale i mezinárodní smlouvy a úmluvy, které Spojené státy ratifikovaly.

Neprezentujeme vlastní názory, ale průkazná fakta z reálných výslechů, videozáznamů mučení a týrání podezřelých, unesených a vězňů na mnoha lokalitách a pod správou armády i civilních organizací USA. O mučení nemluvíme a nepíšeme sami, podobné materiály publikovaly i další americké instituce, včetně ministerstva zahraničních věcí a CIA. Hlásáme světu o lidských právech, poučujeme, a sami se chováme hůře než zvířata či naši nepřátelé. Nemáme právo kritizovat za mučení jiné, když mučíme, a ve velkém, sami. Apologetika, ve smyslu ochrany národní bezpečnosti , je neudržitelná.

Nelze se ohánět nelidskými názory nějakého byť sebevýznamnějšího právního poradce Ministerstva obrany, či samotného prezidenta, že waterboarding, dlouhodobé svázání vězně do trvale bolestivé polohy, bránění spánku a další používané metody nejsou mučením. To bylo důvodem, proč jsme na studii vůbec začali pracovat. Americe nesmí stanovovat morální kritéria jedna lidská stvůra. Nekritizujeme vyšetřovatele, co mučili a mučí, kritizujeme politické špičky za to, že se to vůbec stalo, dále děje, a vůdci USA už to považují za normální, běžné a legální. USA neoficiálně ale reálně odstoupily od Ženevské konvence o zacházení se zajatci. Z vůle svých barbarských elit se staly barbary. Na jakých a čích hodnotách vlastně dnes Amerika stojí?

Stávající politika USA je založena na ničím neodůvodněném a neprokázaném mýtu z dílny neoconů, že díky zavedení mučení jako standardní metody výslechu byly získány informace, které údajně zachránily statisíce US vojáků a občanů. Naopak je prokázáno, že mučený se v drtivé většině případů přizná i k činům, které neprovedl, které se ani nestaly, jen aby se zbavil fyzického a/nebo psychického týrání. "Mučení nepřináší ani zdaleka tak kvalitní a upotřebitelné informace, jak si myslí jeho proponenti v politických kruzích" říká genmjr. David Irvine, expert na vyšetřování ve Vojenské rozvědce (MIA). "Politikům sice poskytují iluze o správnosti jejich vůdcovství, ale pro vedení operací proti nepříteli jsou skoro bezcenné. A nesprávná, lživá informace přináší obvykle více ztrát, než žádná. ... Nevinní vám po mučení podepíší, co jen vyšetřovatel chce, skutečné nepřátele nezlomíte ani nejhoršími krutostmi, a když vůbec promluví, tak lžou".

Irvine říká : "Vyšetřovat umíme i bez mučení, a uměli jsme to kvalitně i před zářím 2001. Jedním z nejlepších vyšetřovatelů v zemi je jistý Joe Navarro z FBI. Ten říká:?Dejte mi tři věci, a z vyšetřovaného dostanu vše: a) tichou místnost, b) co mám zjistit a legální meze, abych se nedostal do problémů s právníky c) dost času, abych se mohl stát jediným a nejlepším přítelem vyšetřovaného.?" Takže získávat informace při výslechu umíme i bez využití kulturně cizích a ve svém důsledku nepraktických metod. "Mučení nás nepřiblížilo ani o chlup k bin Ladinovi, nepředešlo 11. září 2001, není upotřebitelné ani v okamžicích "tikající bomby", snižuje US národní bezpečnost produkováním dalších desetitisíců budoucích teroristů, nepřátel na život a na smrt. Mučením k přátelství cesta nevede, zvláště když mučíme převážně jen podezřelé a nevinné."

Irvine, podílející se na práci panelu, tvrdí, že nejen že mučení nenese potřebné výsledky, ale jejich vedlejším efektem je podpora terorismu.

To, co se dělo v Al Ghraibu, na US bázích v Afganistánu, Pákistánu, či v utajovaných věznicích CIA v Polsku, Egyptě a jinde, neušlo pozornosti ani místních obyvatel Středního Východu, ani al-Kájdě či dalším teroristickým organizacím. US Army sama přiznává, že mučení příbuzných dovedlo do řad nepřátel více rekrutů, sebevražedných atentátníků, než kolik nepřátel pomohlo eliminovat. Zvěsti o zvěrstvech a ponižování zadržených putují po Středním Východě i jinde již i v písemné formě. U mnohých padlých nepřátel jsou nacházeny instrukční manuály, jak se chovat při zajetí a proč se mu vyhnout i za cenu života s popisem praktikovaných metod mučení ze strany okupantů. Mučení je i významným propagandistickým aspektem, hnutí odporu vylepuje letáky s tvářemi mučených a jejich výpověďmi. Každá zabití či vražda, ať je to palbou a bombami z bezpilotních letadel, nebo jako důsledek pozemních či leteckých útoků sil demokracie přivádí do řad hnutí odporu nové lidi, a to bez ohledu na to, zda byl zabit ozbrojenec, neozbrojený civilista, či dítě. U odlišných kultur s jinými hodnotami a stylem života je důvodem pro odpor jen sám faktor okupace cizími vojsky. V zemích, jako je Irák, kam spojenecká vojska vstoupila bez toho, aby daná stát představoval nebezpečí či v něm existovaly základny teroristů, je sama okupace dominantním důvodem pro vznik teroristických organizací a lidských sebevražedných bomb zabíjejících okupanty a kolaboranty.

Závěrem


Prof. Robert A. Pape (University of Chicago) tvrdí, že z terorismu nelze obviňovat náboženství - islám, ale okupaci. V současnosti převyšuje počet sebevražedných útoků na US vojáky v Afganistánu, Iráku i v dalších zemích Středního Východu a počet jejich obětí měsíčně celkový počet takových útoků za všechna léta předcházející roku 2001 dohromady. Nedávno publikované US výzkumy Jamese K. Feldmana (Air Force Institute of Technology) potvrzují, že islámský fundamentalismus nebo jakákoli jiná ideologie nehraje v kontextu s prohrávanou válkou s terorem žádnou významnou roli. Celých 95 % těchto útoků je reakce na vojenskou okupaci a teror okupačních vojsk. Feldmanův výzkum není osamocený ve svých závěrech. Válka civilizací se mimo plánovací stoly elit prostě nekoná. Feldman přichází, na základě studia 2200 sebevražedných útoků od roku 1980 dodnes i s dalšími zajímavými zjištěními:

  • Počet sebevražedných útoků se globálně zvýšil z průměru 300 ročně v letech 1980-2003 na stávajících průměrných 1800 v letech 2004-2009

  • 90 % všech sebevražedných atentátů je dnes namířeno výhradně proti Američanům, dominantně vojákům, tj. cca 9krát více než před 11. zářím 2001.

  • Drtivou většinu útočníků netvoří teroristé, ale civilisté, žijících trvale na okupovaném venkově, kteří utrpěli ztráty v rodinách jako důsledek vojenských operací okupantů. Takže přes 90 % sebevražedných útoků v Afghánistánu provedou Afghánci, často bez vazeb na Talibán, jako politicky nemotivovaný akt osobní pomsty a hájení cti rodiny. To naprosto vylučuje vliv importovaných teroristů z al-Kájdy.

  • Popularizovaný izraelský narativ, že terorismus je důsledek arabského fanatismu, který má za cíl rozbít židovský stát proto, že existuje, nikoli pro to, jak se chová, též neobstojí před fakty: od té doby, co se Izrael vojensky stáhl z Libanonu v květnu 2000, nebyl zaznamenán v Libanonu jediný sebevražedný útok.

  • Stejně tak, když se Izraelci vojensky stáhli z Gazy, počet palestinských sebevražedných útoků poklesl o více než 90 %.


Podstatou sdělení, které si však málokdo v koridorech dnešní moci připustí, je, že okupace islámských zemí, válka proti teroru soustředěná na islámský svět je jádrem problému, který si západní civilizace vytvořila sama, a který kupením strategických chyb v uvažování i konání nejen neřeší, ale dále eskaluje. Vražděním na Středním Východě a mučením zajatců si prostě bezpečí v Americe i Evropě nezajistíme.

Co to je za protiteroristickou válku, když posiluje odpor a nenávist a zvyšuje počet civilistů, kteří opouštějí svoje pole, dílny a školy, aby obětovali život v boji s Američany a Evropany "nesoucími jim Světlo"?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.