Zisti kto si a rob to úmyselne.

Židé a statistika

28. prosince 2013 v 13:32 | afinabul |  Bratia
Asi každý zná různé statistiky, které v minulosti uváděly počty Židů u rozličných profesí, které jsou obecně spojovány s možností získání moci a velkého majetku. Jde typicky o právníky a advokáty, podnikatele, bankéře apod. Židé v těchto profesích často dosahovali početnosti, která dalece přesahovala jejich podíl na populaci v daném místě. Judaismus jako skupinová evoluční strategie. To samozřejmě může být podezřelé. Ovšem lidé jsou z fyzického i duševního hlediska různí a mají různé schopnosti. A to i přesto, že některé věci jsou stejné (například jednání ve světě vzácnosti, klesající mezní užitek, preferování volného času před prací). Pokud jsou lidé různí a mají různé schopnosti, tak je logické, že totéž se bude týkat i jejich skupin. Mezi takové skupiny patří i různé národy a náboženská společenství. Tím pádem i národy a náboženská společenství mohou a jsou navzájem různá. Tím se může stát, že jeden národ je v průměru chytřejší anebo hloupější než druhý či je více pracovitější anebo má vyšší IQ, jiný zase více preferuje volný čas apod.
Uvedené početnosti Židů v profesích, které neodpovídaly jejich podílu na populaci, vedly k přijetí tzv. numerus clausus, což byla vlastně dnešními slovy pozitivní diskriminace ve prospěch "nežidů". Taková omezení se v souladu se vzestupem nacionalismu a socialismu objevovaly především v meziválečné době. V našem prostoru jsou doloženy například pro Polsko nebo i druhou československou republiku či horthyhovské Maďarsko. V Maďarsku například toto opatření ve formě 1. židovského zákona omezovalo poměr občanů židovské víry (nebylo tedy založeno na základě rasových kritérií) u výkonu intelektuálních a svobodných profesí na 40 % a 20 %. Pozdější 2. židovský zákon již definoval žida de facto dle rasových kritérií. Tak se stalo, že více než 10 tisíc pokřtěných katolíků spadalo pod pravomoc tohoto zákona, což pobouřilo zdejší katolickou církev [1].
Andrea Pokludová uvádí, že v Moravské Ostravě činil podíl židovského obyvatelstva na veškerém obyvatelstvu města na sklonku 19. století něco kolem 10 %, z lékařů působících ve městě byla po roce 1900 více jak polovina židovského vyznání, což pravděpodobně byl jeden z nejvyšších podílů v rámci Předlitavska [2]. Profese lékaře patřila a patří k profesím, které jsou tradičně velmi spoutány regulacemi a omezeními konkurence. Cílem není ani tak péče o zákazníky (poskytování nelicencovaných lékařských služeb zdarma není často vůbec omezováno), ale snaha omezit konkurenci, tak aby se díky restrikci nabídky práce dosáhlo zvýšení příjmů těch, co se v daném oboru udrží [3]. Avšak přestože je profese lékaře často spojena s mocenskými praktikami a touhou po dosažení větších příjmů, jde spíše o vliv v oboru zdravotnictví, kdy je průnik do světa velké politiky omezován právě na získání a upevnění tohoto vlivu v tomto oboru. Zajímavé je, že Pokludová uvádí, že lékaři byli účastni na spolkovém životě, a to včetně charitativních a osvětových spolků [4]. Židy bychom ovšem našli v málo kontroverzní pozici inženýrů v ostravských dolech a průmyslových závodech. Někdy kolem roku 1910 zde byl asi každý osmý představitel těchto profesí žid [5].
Thilo Sarrazin uvádí, že u Židů evropské provenience (většinou by mělo jít o aškenázšké Židy) bylo IQ o 15 bodů vyšší než u příslušníků jiných evropských národů a jejich potomků v Severní Americe [6]. To je v souladu s naším úvodním postřehem, že lidé jsou různí, a tím jsou různé i jejich skupiny, do kterých patří i národy a náboženská společenství. Tento výsledek dle Sarrazina koreluje s výrazně nadprůměrnými vědeckými a profesními úspěchy této malé části obyvatelstva: "Od založení Nobelovy ceny v roce 1901 bylo uděleno 204 cen za fyziku a chemii 344 vědcům; 22 procent z nich bylo židovského původu." [7] Dle téhož byl v roce 1933, tedy v době začátku nástupu socialismu v Německu, podíl Židů na obyvatelstvu tamtéž 0,8 %. Byli však koncentrováni ve velkých městech (především v Berlíně a Hamburku) a uplatňovali se převážně v obchodě, dopravě a službách. Výrazně nadprůměrně byli zastoupeni v bankovnictví, ve vědě, v médiích (včetně divadelnictví) a také mezi lékaři a právníky, a proto byl jejich profesní a ekonomický úspěch vysoce nadprůměrný. V roce 1928 tvořili Židé 80 % vedoucích členů berlínské burzy, v roce 1910 bylo na německých univerzitách 19 % všech vysokoškolských učitelů židovského původu, na právech a medicíně byl podíl židovských studentů 25 % a na filozofii 31 %, od roku 1905 do roku 1931 získalo Nobelovu cenu za vědeckou činnost 32 Němců, z toho 10 Židů. Židé se uplatňovali i jako ředitelé divadel (v roce 1931 jich bylo mezi 234 divadelními řediteli 50 %) anebo tvůrci divadelních inscenací (75% podíl roku 1930) [8]. Zde vidíme, že Židé se nejen uplatňovali v povoláních obecně často spojovaných s mocí a majetkem (právo, bankovnictví, burza a částečně i média), ale i v povolání, kde byl majetek a moc limitována na daný obor (lékaři) nebo v oblasti, která se vyznačovala jen maximálně intelektuálním vlivem než velkým majetkem a mocí (univerzitní učitel, studovaný filozof či tvůrce divadelní inscenace) či v oblasti dopravy, kterou si asi málokdo spojí s nějakými mocenskými praktikami. Podobně jako doprava se jeví nezávadnými i věda, jako je fyzika či chemie. Uvedené statistiky nejsou však vše, Sarrazin cituje i další statistku z Budapeště: "Kolem roku 1910 polovinu budapešťských lékařů a právníků, čtvrtinu inženýrů a čtvrtinu umělců tvořili Židé. Více než 40 procent žurnalistů, kteří pracovali pro 39 budapešťských novin, byli Židé." [9] Vedle provařených právníků a novinářů zde tedy najdeme méně "závadné" lékaře, umělce a i "nezávadné" a "skutečné pracující" inženýry.
Dle Ludmily Nesládkové se u nás po první světové válce někteří Židé, zejména intelektuálové, stávali ateisty a nepřihlásili se ani k židovské národnosti (plně se asimilovali) a brali si za manželky "nežidovky" (podle víry i národnosti), i když na Moravě snad z jisté setrvačnosti alespoň jedno své dítě ještě učinili Židem [10]. Je logické, že se tím židovský element po stránce náboženství a národnosti redukoval (srovnej s Maďarskem výše), a to v podstatě u části židovské elity. Tato autorka také upozorňuje, že ekonomická aktivita židovských žen byla větší a výraznější než u křesťanských žen [11]. Zajímavé je, že dle této autorky Židé (do josefínských reforem) půjčovali peníze spíše v drobném a středním rozsahu. Ovšem zajímavější je podstatný přínos Židů k rozvoji hospodářství a blahobytu, kdy pro obchodování s Židy existovaly následující výhody: "Za prvé: Pouze Židé měli schopnost dodávat potřebné suroviny ve velkém množství a na jakoukoli vzdálenost, protože využívali spolupráce se svými souvěrci po celé zemi, kdežto vrchnostenské statky nechtěly prodávat své produkty v nepatrném množství jednotlivým řemeslníkům. Za druhé: Tito řemeslníci neměli obvykle hotové peníze na zaplacení surovin, ale Židé jim poskytli úvěr, který spláceli z prodaných výrobků nebo přímo výrobky. Za třetí: Židovský podnikatel měl výhodu nejen v dostatku surovin a hotových peněz, nýbrž měl k dispozici prostřednictvím svých souvěrců i široký tuzemský, ba i zahraniční trh, kdežto nežidovští výrobci byli odkázáni většinou na trhy ve svém bydlišti nebo v jeho blízkém okolí." [12] Tímto působením Židů (za spolupráce s řemeslníky) se na lokální trhy dostávaly produkty, které by nemohly být jinak zde vůbec vyrobeny a prodávány, anebo produkty, které díky nižší ceně umožnily lidem něco peněz ušetřit na pokrytí jejich jiných urgentních potřeb.
Jak je patrné, tak Židé prostě nad ostatní obyvatelstvo o něco v něčem vynikali. Nevedlo je to však jen do profesí, které jsou obecně spojovány [13] s možností získání moci a velkého majetku. Větší podíl Židů se v některých regionech nacházel i mezi inženýry, umělci anebo vědci působícími v takových oborech, jako je fyzika anebo chemie. Je tedy vhodné si při zkoumání úžasných statistik o velkém podílů Židů mezi právníky, advokáty, podnikateli a bankéři vzpomenout, že se to týkalo i jiných profesí.
zdroj + odkazy:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 jonathan jonathan | 28. prosince 2013 v 20:34 | Reagovat

To je ale manipulace! Fuj. IQ zidu o 15 bodu vyssi? Ale jenom v testech, kde prevazuji matematicke ukoly. Jakmile jim date otazky psychologicke, tak zjistite, ze jsou prilis vychovani na urcite odpovedi a premysleni jim nejde. Zrovna tak postavte zida k manualni praci a uvidite, co je to za nemehlo. Uz jste nekdy videli zida pracovat na poli?  Ani v Izraeli neuvidite. V jejich state na ne drou jenom cizinci. Jo, vycurani jsou zrovna tak jako cikani.

2 jonathan jonathan | 28. prosince 2013 v 20:40 | Reagovat

cituji:..."Ovšem zajímavější je podstatný přínos Židů k rozvoji hospodářství a blahobytu.."

tohle muze napsat jedine ....(cenzurovano). Vsichni vidime, jaky blahobyt vsem lidem, kde jsou ve vlade zide ( vcetne te nasi, Zeman, Rusnok, Fisher, Babis, Singer...) prinaseji! To je opravdu blahobyt kupovat si na dluhy jidlo! To je opravdu blahobyt, kdyz jim do banky prinesu penize a oni mi za to nauctuji poplatek! Cely svet postavili na hlavu tou svou chorobnou honbou za ziskem. Maji misto mozku z penez kostku a city vubec zadne. Normalni lidske hodnoty totalne rozbili!

3 TakVkteremState TakVkteremState | 28. prosince 2013 v 22:49 | Reagovat

Jenže Izrael nerovná se židi a židi nerovná se izrael.
("V jejich state na ne drou jenom cizinci.")

4 Miriam Miriam | 29. prosince 2013 v 0:43 | Reagovat

"Skoncovat s „drobnou lží", podle níž se náboženství rovná národu."
- Katolíci taky nejsou a nebyli národ.
- Stejně tak židé.
Zde nejbližší, avšak zdárně vyhlazení ("vojevůdci" -protivníci (jak se obvykle mylně vykreslují Hitler versus Stalin - respektive jedna Tajná služba vůči druhé) si je pomohli navzájem zválcovat. Pochopitelně se to pak lépe svádí na válku než aby to provedli jen tak sami na svém...) byli židovští slované.

5 KennethApeft KennethApeft | E-mail | Web | 30. ledna 2018 v 23:07 | Reagovat

@
@
**Pictures, images and Video**

**Girls boys 12-18 years**

**** Download here: Link: https://lc.cx/M3m9

**** Download here: Link: https://301.li/8xz6b

@
@

6 Gregoryknito Gregoryknito | E-mail | 2. května 2018 v 21:40 | Reagovat

*
*
Pictures, images and Video  3 -5  -7 -9 -12 _15 years P0rno
*
Download here: Link1: http://minurl.ru/64o7N
Download here: Link2: https://go2cut.ru/ae5
*
*
*
*--

7 Gerardol Gerardol | E-mail | 8. srpna 2018 v 14:23 | Reagovat

Sex small tits sucking nipples
video, anal porn, Teen Porn

Sex kleine Titten saugen Nippel
Video, analer Porno, Teen Porno

Sexe petits seins sucer les mamelons
video, porno anal, Teen Porn

Girls Boys 10_12_15_18_20 years
-
-
-
-
Download here: Site; http://smssexygirls.com
-
-
Text Document: Links: https://pastebin.com/raw/UNkqHYyY
Text Document: Links: https://bpaste.net/raw/c3cf9a1a611a
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-

Sex small tits sucking nipples
video, anal porn, Teen Porn

Sex kleine Titten saugen Nippel
Video, analer Porno, Teen Porno

Sexe petits seins sucer les mamelons
video, porno anal, Teen Porn

Girls Boys 10_12_15_18_20 years
-
-
-
-
Download here: Site; http://smssexygirls.com
-
-
Text Document: Links: https://pastebin.com/raw/UNkqHYyY
Text Document: Links: https://bpaste.net/raw/c3cf9a1a611a
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.